josmart 05.06.2017

Historie ústavu

Ústav vznikl v roce 1945 z původního ústavu lékařské chemie německé lékařské fakulty jako II. ústav pro chemii lékařskou a byl umístěn v prostorách budovy U nemocnice 5, kde sídlí dosud. V roce 1972 byl ústav přejmenován v souladu s vývojem na II. ústav lékařské chemie a biochemie. Ústav je již více než 40 let výrazně profilován k experimentální onkologii, kterou v současné době rozvíjí na molekulární bázi studiem onkogenů, onkosupresorových genů a membránových proteinů u různých experimentálních a humánních nádorů. Tento výzkumný trend vedl ke změně názvu pracoviště v červnu 2002 a ústav byl po schválení vedením fakulty, Akademickým senátem fakulty a Akademickým senátem Univerzity přejmenován na Ústav biochemie a experimentální onkologie. Od roku 2002 je součástí ústavu Laboratoř biologie nádorové buňky, společná laboratoř Univerzity Karlovy – 1. lékařské fakulty a Fyziologického ústavu AVČR.

Je užitečné připomenout, že v prostorách ústavu počátkem 20. století pracovali a vzdělávali se mnozí, kteří významně přispěli do pokladnice lidského poznání. Patří k nim především nositelé Nobelovy ceny, pražští rodáci a absolventi pražské německé lékařské fakulty, manželé Carl Ferdinand Cori (1896 – 1986) a Gerta Theresa Cori, roz. Radnitz (1896 – 1957), kteří v roce 1947 obdrželi Nobelovu cenu za objev úlohy hormonů hypofýzy v metabolizmu cukrů.

Dalším významnou osobností je Hans Hugo Bruno Selye (1907 – 1982), vídeňský rodák a absolvent pražské německé fakulty, autor teorie adaptačního syndromu a stresové reakce.

33
Carl Ferdinand & Gerta Theresa Coriovi
34
Hans Hugo Bruno Selye


Na tento určitý "genius loci" důstojným způsobem navázala po druhé světové válce generace českých biochemiků. Antonín Hamsík (1878 – 1963) svým studiem hemoglobinu a jeho derivátů, Antonín Felix Richter (1896 – 1979) svými pracemi v oblasti dusíkatých látek melaninů a Jan Šula (1904 – 1994), který svými pracemi o chemických kancerogenech položil základ moderní české experimentální onkologie. Na tento trend navázal Jiří Duchoň (1927) svými pracemi v oblasti biochemického výzkumu maligního melanomu a melanogeneze a zvýrazněním výzkumného profilu ústavu v celoevropském kontextu. Koncem šedesátých let, v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století výzkumné práce ústavu patřily přinejmenším k evropské špičce ve výzkumu maligního melanomu. Ústav od poloviny devadesátých let minulého století prochází rozsáhlou rekonstrukcí jak stavební tak i v oblasti inovace přístrojového a jiného zařízení vyplývající ze stále patrnější výzkumné orientace ústavu na oblasti buněčné a molekulární biologie. Jsou tak postupně vytvářeny předpoklady k tomu, aby ústav svými výzkumnými pracemi důstojně navázal na doby minulé.

K historii ústavu jistě patří i skutečnost, že během sametové revoluce v roce 1989 sloužily prostory ústavu studentskému stávkovému výboru, stejně tak jako i ostatním občanským aktivitám tohoto období.

Přednostové ústavu od roku 1945: ·

  • Akademik prof. MUDr. Antonín Hamsík, DrSc. v letech 1945 – 1948 ·
  • Prof. MUDr. Antonín Felix Richter, DrSc. v letech 1948 – 1959 ·
  • Prof. MUDr. et MVDr. Jan Šula, DrSc. v letech 1959 – 1970 ·
  • Prof. MUDr. Jiří Duchoň, DrSc. v letech 1970 – 1995
  • Doc. MUDr. Bohuslav Matouš, CSc. v letech 1995 – 2007
  • Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. v letech 2007 –

počet zobrazení: 279 poslední aktualizace: josmart, 05.06.2017
Hodnocení: Kliknutím na tento odkaz upozorníte autora, že jeho článek už zřejmě není aktuální.